Novinky
Pedagogická poema Most
Celostátní kolo přehlídky v přednesu, čtení a improvizovaném vyprávění – Most (8.-11.11. 2017)
Je brzy ráno, otvírám oči a zjišťuji, že za okny je ještě tma. Vyhrabu se z postele, vezmu svoji tašku a jdu na vlak. Na první vlak ze tří, ve kterém dnes budu cestovat. Cesta do Brna ubíhá rychle a poklidně, ostatně tuhle trasu jezdívám každý den, jsem již zvyklá. V Brně se scházíme celá naše skupina. Za přednes já, za improvizaci Pepa Kožnárek z PL2 a za čtení Anna Rohrerová z PMP4. Společně již odcházíme na vlak, mířící do Prahy, v Praze přesedáme na vlak do Mostu. Potkáváme naše první ,,soupeře“ a sebe navzájem poznáváme tak, že jsou vždy tři lidi a nějaký učitel.
Krajina se cestou do Mostu už rychle míhá a než se nadějeme, stojíme na nádraží. Ve vlaku ještě žertujeme, že tam na nás někdo bude čekat s cedulí v ruce, jak to bývá v těch amerických filmech. A ono opravdu! Připojíme se k našim průvodcům a společně se odcházíme ubytovat. Najíme se, pak nás čeká zahájení a poté již semináře v dané skupině. Všichni jsou moc milí, zahájení je pěkné, zazpívá nám školní sbor a pak se bez větších zmatků odchází na semináře. Seznamujeme se s lidmi ve skupinách, kde budeme po zbytek pobytu trávit většinu našeho času. Lektoři přednesu, v jejichž skupině jsem i já, jsou František Oplatek a Gabriela Zelená Sittová.
Semináře jsou velmi efektivní, na svých textech ze školního kola už nepracujeme, ale dostáváme nové, které po konci semináře předvedeme. Kolektiv lidí je skvělý, jde vidět, že jsme tady všichni ze své vůle a že nás zajímá názor odborníků na náš projev. A je ještě možnost se zdokonalit. Děláme spousty cvičení na uvědomění si tématu, co naše texty chtějí sdělit. Také dostáváme spousty objektivních zpětných reakcí od odborníků. V těchto seminářích jsme trávili zhruba šest hodin denně.
Dny probíhaly vesměs stejně. Snídaně, semináře, oběd, semináře, večeře, nějaký večerní program. Všechno se změnilo v pátek. Vstáváme velmi brzy, upravujeme se a vyrážíme na snídani. Ihned po ní jsme odvezeni autobusy do Divadla Rozmanitostí, kde se hlavní část přehlídky letos uskuteční. Probíhá rozmluvení a pak už jdeme na věc. Výstupy jsou od osmi do rána do pěti odpoledne. Na všechny z naší školy přichází řada až mezi jednou a pátou. Pak odcházíme na rozborové semináře. Ze semináře jsem více nervózní než ze samotného vystoupení. Na textu jsem se dost nadřela a při generálce předchozí večer to nebylo vůbec dobré. Dnes jsem ze sebe dala, co jsem mohla, takže doufám, že nebude jen kritika. Když přijde řada na můj text, jsem nervózní, ale již po první větě lektorů vím, že nemám být proč. Hodnocení je spíše kladné. Po této maličko emočně vypjaté situaci všichni odcházíme na večeři. Po ní je již vyhlášení pásem a ukázka toho, co jsme se naučili v seminářích. Všichni z naší školy dostáváme zlaté pásmo. Jsme tedy všichni spokojení s tím, co jsme předvedli. Pak odcházíme na raut. Tady se zdržíme jen chvíli, protože únava se za ty tři dny již nastřádala, takže dost brzy odcházíme do postelí. Ráno odjíždíme, úplně stejně jako jsme přijeli. Odpoledne, jsme již všichni ve svých domovech, unavení, ale spokojení s výsledky.
Ráda bych také za sebe poděkovala pedagogickému doprovodu a velké podpoře nás všech. Paní učitelce Davidové a Szopové za přípravu nás a našich textů. Protože bez jejich podpory a fandění by to nebylo ono. Děkujeme!!
Vendula Přikrylová, PL3
