Novinky
Ohlédnutí za dalším studijním pobytem ve Francii
Výrazným plodem spolupráce s partnerskou školou Lycée de la Sauque v La Brède jsou nejen oboustranné jazykově-poznávací pobyty, ale také možnost tříměsíčního studijního pobytu našich studentů septimy, a to za velmi výhodných finančních podmínek, čehož od zahájení vzájemné spolupráce využilo již sedm studentů: Markéta Solnická (září – listopad 2013), Adéla Kolářová (září – listopad 2014), Kateřina Kubíčková (září – listopad 2015), Anna Kasanová (září – listopad 2016), Kristýna Mikulková (září – listopad 2017), Natálie Nečasová (září – listopad 2018), Jan Malý (září – listopad 2019). (Pozn. V současnosti připravujeme další výměnný pobyt a také vyhlížíme mezi studenty sexty dalšího kandidáta ke studijnímu pobytu…)
Na základě dohody s partnerskou školou jsou naši septimáni zařazováni do předmaturitního ročníku literární větve (Première L), v jejímž týdenním rozvrhu dominují humanitní předměty. Studenti tak mají při rozborech literárních děl s následnými diskusemi možnost co nejčastějšího kontaktu s psanou i mluvenou podobou francouzštiny.
Jelikož je Lycée de la Sauque školou internátní, jsou všichni zahraniční studenti přes týden ubytováni v areálu školy, přičemž se přes víkend stávají součástí rodiny jednoho z domácích studentů. Dostávají tak skvělou příležitost poznat jak klasický život francouzské rodiny, tak i klady a zápory spojené se studentským životem na internátu.
A jak tento studijní pobyt hodnotí Jan Malý, který se z La Brède vrátil začátkem prosince 2019? Zde jsou jeho postřehy…
Popsat celé tři měsíce do jednoho článku nejde, tak jsem se rozhodl to udělat formou odpovědí na pár otázek, které jsem slýchal po návratu nejčastěji.
A naučil ses tedy francouzsky?
No… určitě jsem se zlepšil. Rozhodně oproti prvnímu měsíci, kdy jsem se na všechno musel ptát dvakrát a oni taky nerozuměli mému přízvuku. Na konci jsem to tedy dělal taky, ale už míň! Myslím, že mám teď francouzštinu automatičtější, nepřemýšlím tak dlouho, než něco řeknu.
Našel sis tam nějaké kamarády?
Představte si, že jste spíš plachý člověk, sám, na neznámém místě v nějaké skupině, kde se všichni znají a mluví cizím jazykem… Ale kupodivu si mě nějací našli a bavili se se mnou, za což jsem jim opravdu vděčný. Když jsem odjížděl, tak mi moje třída dala přání ke šťastné cestě, kde mi všichni něco pěkného napsali – to mě fakt nečekaně mile překvapilo.
Taky mi dost pomohlo najít podobně ztracenou Němku, která tam přijela taky v září na studijní pobyt. Je úžasné mluvit francouzsky s někým, kterému to jde stejně špatně jako vám, líp si rozumíte, počkáte, než se ten druhý vymáčkne, postěžujete si spolu na ty divný Francouze…
Co škola?
Bylo to dost jiné než u nás. Já jsem tam zůstával celý týden v internátu a o víkendu jsem jezdil za svou hostitelskou rodinou. Režim dne je tam docela přísný, hlavně ze začátku to bylo těžké, než jsem pochopil a zvyknul si, kde a kdy mám být. I systém vyučování je odlišný, bylo to zajímavé vidět zase jiný způsob výuky. Se školou jsem se dostal na pouť do Lourdes, pomáhali jsme tam jako dobrovolníci všem těm babičkám a dědečkům na vozících, co tam přijeli, to byl silný zážitek. A… taky tam mají asi tak osmkrát větší tělocvičnu než my a park!
Ajo, Francouzi, to jsi tam jedl pořád šneky a ústřice, že?
Nejedl. Je pravda, že tam jí víc mořské plody než u nás, ale šnek je pro ně už dost specialita, každý ho ochutnal tak jednou v životě a stačilo mu to. Na druhou stranu, víno a sýry tam do sebe cpou pořád. Po každém správném hlavním jídle následuje talíř se sýry a pak sladký dezert. Pěkně se na to zvyká.
Líbilo se ti v Bordeaux?
Jo! Pro mě to bylo krásné město. Starobylé, plné katedrál a klasicistních domů, ale zároveň opravené, moderní. A i celý ten region je moc pěkný – blízko moře a všude okolo vinice s malými vesničkami a zámečky.
Jel bys tam znovu?
To asi ne, vždyť už jsem tam byl. Ale jsem za to rád. Je to skvělá příležitost už na gymnáziu takto poznávat cizí zemi se vším všudy a vyzkoušet si být sám.
